Jednosměrnou na Mars, prosím…

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

… říkává moje švagrová. A moje švagrová ví, o čem mluví, protože má tři děti, dům a manžela, který je v práci víc než často.

Kdysi jsem se jejímu přání smála. Dneska? Dneska mu konečně rozumím. Úplně nejvíc mu rozumím uprostřed noci, shrbená nad postýlkou, ve které se má dcera mění na divou zvěř. Nad ránem, při pátém pokusu o uspání, zkroucená jako paragraf, s křečí za krkem a v pyžamových kalhotách oblečených „zadkem vepředu“, jí rozumím tak moc, že mi z toho tečou slzy.

A mnohdy si představuju, jak by asi takový můj pobyt na Marsu vypadal. Jak by asi vypadal Mars podle matek. Byla by to  d o k o n a l á  planeta. Děti by spaly 20 hodin denně, otcové kojili… a matky? Pily by koktejly, četly knížky, ležely ve vaně a měly by své soukromé pláže, kde by se bez ostychu opalovaly nahoře bez. A bez ostychu by se opalovaly i na veřejných plážích, protože, jak už jsem zmínila… kojili a prsa by si huntovali tatínkové!

V dobách krize, pokud by přeci jen nějaká nastala, by pro matky byly přichystané zvukotěsné kabinky, kde by nemuselo být vůbec, vůbec NIC. Hlavně aby tam vládlo absolutní TICHO.

Zkoušela jsem si takový Mars představit taky bez dětí a bez otců, ale to mi zase přišlo líto. Navíc by to byl docela risk, nechat matky celého světa spolu na jedné planetě. Jak víme, není matka jako matka. Některá je BIO, jiná moderní, další krkavčí. A i když mají status matek, pořád ještě jsou to ŽENY.  A kdo někdy trávil čas v ryze ženském kolektivu, ví, že to je daleko větší blázinec než být zavřený v jedné místnosti s tuctem dětí a unavených, upracovaných a podrážděných otců…. 🙂

Takže si prosím jednu milou planetu a lístek do první třídy!

 

Obrázek: pixabay.com

 

Sdílet.

O autorovi

Zanechte odpověď