A jak šílení jste v karanténě vy?

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

Všimli jste si, jak ta kolektivní vlna karanténní euforie opadá? Totiž, já jsem si taky představovala, že odstřihnout se na pár týdnů od společnosti bude fajn. Jenže!

Vůbec to fajn není, krucinál! A jestli mi hodláte doporučit, ať namísto fňukání vypnu data a jdu si raději číst knížku, meditovat nebo cvičit, neplýtvejte energií. Já tohle všechno totiž dělám. Čtu pořád. Dokonce i akční letáky mi připadají atraktivní – hlavně hledání gramatických chyb; ach bože, češtino milovaná, co ti to dělají!!! Cvičím jak výsadkář (nebo jinak – cvičím s výsadkáři, a jestli jste o tomhle projektu ještě neslyšeli, doporučuju navštívit jútúb a nechat se trošku zmasakrovat). Meditovat jsem se za tu dobu naučila taky a praktikuju to několikrát denně. Obvykle ve chvílích, kdy mi lítají kolem hlavy kostky lega, Alenka si gauč plete s trampolínou, manžel prohlásí, že v lednici zase nic není (ta špenátová polévka asi dostala nožičky a utekla, ne?!) a na Whatsapp mi přijde zpráva od utrápené maminky, které se bytostně stýská. To vám pak sedím vprostřed místnosti, oči zapíchnu do bílé stěny a je mi úplně, ale úplně všechno fuk. Musí mi to být fuk, jinak bych pravděpodobně proti té zdi vystartovala v plné rychlosti a s plným vědomím hrozícího bezvědomí.

Jenže – co dál? Vařeno je, uklizeno je (v hlavě snad jakž takž taky), dítě se navzdory mým marným snahám stejně dál vychovává samo, louky v okolí už známe do poledního stébla a troufám si tvrdit, že v blízké budoucnosti si potykáme se všemi mravenci a plošticemi, které na svých poutích potkáváme… Ano, program mám více než bohatý. Přesto zbývá spousta času. A to je, přátelé, kámen úrazu. Tenhle prostor totiž za normálního stavu vyplňuje má rodina. A teď jsme odloučení a ustýskaní a  taky přilepení k displejům svých chytrých telefonů, protože jsme si chytře založili hromadnou skupinu na Whatsappu, kde jsme od tetiček po bratrance úplně všichni. Ha! A pak si zkuste vypnout data!! 🙂 

Potřebuju tuhle zvláštní směs povah a exemplářů, kterým se říká příbuzní, prostě vidět. Poplácat, poňuchňat, postýskat, chápete, co tím myslím 🙂 . A tak než nám to korona umožní, dál budu ve volném čase zkoumat detaily svého krásného života a čekat, až to skončí. Jaký režim jste v karanténě zvolili vy (nebo přesněji: Jaký režim karanténa udělila vám?)? Na co všechno jste během těchto dnů přišli? Co jste objevili? Já plno věcí! Třeba: 

  • … že soused odvedle si nechává říkat Alfa samec, ale když heká při sexu s neznámou paní, zní spíš jako kohout v posledním tažení, 
  • … že stříhat si vlasy nůžkami na nehty je blbost a použít ty velké na papír je absolutní blbost,
  • … že v naší žíhané podlaze prokazatelně převládá krémová namísto šedé,
  • … že zahodit mop, zakleknout a vytřít podlahu pěkně postaru, s hadrem v ruce, je super kardio,
  • … že mám pravé ucho posazené níž než levé,
  • … že v peckových náušnicích vypadám jako idiot (protože mám pravé ucho posazené níž než levé),
  • … že manžel má uši prakticky v jedné úrovni, a tudíž by mu náušnice slušely víc než mně,
  • … že neumím šít, 
  • ... že umím snít, 
  • … že žít na 42 metrech čtverečních není úplně můj splněný sen. 

Klidnou, vyváženou a harmonickou karanténu všem! Anebo se prostě jen pokuste proplout jí s co největší lehkostí, aby vám na jejím konci nezbyly oči pro pláč, žaludek pro vředy a srdce pro sbíječku.

 

Sdílet.

O autorovi

Zanechte odpověď