Vánoce jinak…

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

Moji milí,

nerada (i když já vlastně ráda) to říkám, ale: Vánoce se blíží. Nejde to přehlédnout… Obchody se plní vánočními dekoracemi, v reklamách frčí tipy na vánoční dárky, a hlavně! V Ikee lidi stojí ve frontách, táhnoucích se až k regálům se zabaleným zbožím. Tipuju, že takový stav tu bude panovat do února, do konce povánočních slev…

Upřímně, musím vám říct: mě už postihla taky. Ta vánoční atmosféra. Ale tak nějak jinak, vnitřně… A tak si v soukromí broukám koledy a dojímám se, plánuju, komu čím udělám radost a představuju si, jak se asi dotyčný bude tvářit, až dárek rozbalí… Dokonce jsem si během jednoho propršeného odpoledne upekla linecké (z 1/4 běžné dávky, kliiid :)) a uvařila si děsně hutnou horkou čokoládu, ve které prakticky stála lžička.

Já si tohle rozpoložení můžu dovolit 🙂

Obchody totiž neberu útokem, ale velkým obloukem, protože většinu dárků nakoupím přes internet nebo ještě v čase, kdy šílenství ani záměrné zvedání cen nehrozí. Neokusuju si nehty nad fotkami trendy vánočních dekorací, protože zkrátka vím, že ve sklepě na mě čekají tři krabice slaměných ozdob, které miluju. Vím, že k nim upeču pár malinkých perníčků a nasuším trochu pomerančových koleček a jablíček, díky čemuž vykouzlím ty samé staročeské Vánoce, jaké máme každý rok. Protože mám ráda tradice, ne hon za vším novým.

Nelámu si hlavu nad tím, jak sladit balicí papír s dekorací, protože koupím klasický pevný hnědý balicí papír, který prostě převážu červenou stuhou.

Adventní věnec z perníku bude zase nádherný a voňavý a tak jako každý rok ho pak nastrouhám a udělám z něj bezvadné kuličky s rozinkami a ořechy máčené v čokoládě..

A úklid? 

Ten si užívám. Opravdu a náramně! Vyženu manžela (i když s jeho pracovním vytížením ho vlastně vyhánět nemusím, pryč je prakticky pořád :))), vytáhnu žaluzie, zapálím svíčky, uvařím si horkou čokoládu, kafíčko nebo čaj, pustím oblíbenou muziku a jdu na to. A vážně miluju ten krásný pocit z toho, jak je všude čisto a jak jsem se zase zbavila spousty věcí, na které se stejně jenom prášilo..

  • Ještě to celé korunuju tím, že používám eko drogerii, která voní a mně nehrozí, že se jí nadýchám a dostanu astmatický záchvat :).
  • Tip i pro vás: pokud utíráte prach vlhkým hadrem, kápněte na něj vonnou esenci (používám citronovou trávu, skořici nebo levanduli) a budete mít chuť všechen nábytek pořád očichávat, ne-li oblizovat :-D.

Kdo uklízí průběžně, ví, že něco jako vánoční generální úklid, který vás naprosto oddělá, přivede vás do nervozity a lehkých depresí, není třeba, protože uklizeno je tak nějak pořád. A přejet leštěnkou nábytek, aby voněl,  je přece spíš příjemný bonus než důvod k hysterii. Navíc… Vesměs každý velký úklid se většinou mine účinkem po odchodu první návštěvy :-D.

Vánoce jinak

Pro mě jsou Vánoce obdobím klidu, rozjímání, velice dojemným a emotivně silným zážitkem, který si nenechám ničím narušit. Všechen čas, který mám, věnuju sobě a svým blízkým. A taky tichu, modlitbám, pohádkám a cukroví, kterého peču tak akorát na to, abych si to užila…

Zkuste to letos taky jinak… Bez stresů, bez snahy zavděčit se úplně všem a úplně ve všem. Vánoce budou beztak zase na blátě, které si chtě nechtě nataháte domů a z úklidu nebude nic :))… Z dvaceti druhů vánočního cukroví, při jehož zdobení a slepování jste málem vypustili duši, se stejně vyzobe pět neoblíbenějších a vy ty další budete jako každý rok ukládat do mrazáku a doufat, že se sní tak nějak do Velikonoc … :-))

No řekněte – má to cenu? 🙂

 

Sdílet.

O autorovi

Zanechte odpověď