Ukaž kozy!

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

Protože jestli je neukážeš alespoň na Instagramu a nepřidáš k tomu hešteg o tom, jak je kojení bezpodmínečně nutný a nepopsatelně krásný, prakticky jako bys ani nebyla máma… Lidi drahý, já nevím, ale mně se to hnusí.

Nemyslím kojení –  když ruku na srdce, já jsem při něm nikdy ty euforické pocity, o kterých se často píše a mluví, neměla.

Jasně, kojení je super. Nemusíte s sebou nikde tahat lahvičky, vodu, umělé mléko, nemusíte si lámat hlavu nad tím, kde jej ohřát. Všechno totiž nosíte v podprdě. 24 hodin denně, vždy čerstvé a připravené rovnou k servírování. Kojení navíc dítě dokáže skvěle uklidnit, takže když se blíží hysterický záchvat, stane se bolístka nebo prostě jen lezou zuby, máte vyhráno.

Mateřské mléko obsahuje vše, co dítko potřebuje, to bez debat. Věřím tomu, že vážně posiluje imunitní systém dětí a zoceluje je. Proto taky musíte vyváženě a kvalitně jíst, když kojíte, jinak budete rapidně ztrácet živiny vy sama. Tohle všechno vím a uznávám.

ALE!!!!

Proč se z kojení na veřejnosti stal takový kult, to prostě nechápu. A proč má tolik matek potřebu nechávat se u toho fotit a prdnout to na některou sociální síť, to už jde úplně mimo mě. „Hele světě, já kojím, sleduj, jak je to boží!“ Boží to určitě je. Ale pro matku s dítětem. Boží je i dojít si na záchod nebo se milovat – a dělám to snad uprostřed restaurace plné lidí, na lavičce v parku, nechávám se u toho zvěčňovat?! Ne.

Četla jsem rozhovor s jednou paní, která své děti kojila do tří a pěti let. Každý podle svého gusta, o tom žádná. Tu paní neskutečně pobouřilo, jak se na ní lidé při kojení dívali pohoršeně. DOBŘE! Mohli místo blbého čumění zapíchnout oči do země. Ale ona taky třeba mohla svým předškolním dětem vysvětlit, že „si cucnou“ doma a ne na laviččce v parku nebo na židli v pizzerii. Chápu, měsíčnímu kojenci tohle nevysvětlíš. Ale batoleti už snadno, a co teprve dítěti, které už pije i vodu a baští normální jídlo.

Jen já, ty… a celý fejsbůk

Já prostě nevím. Není kojení, nebo nemělo by být, trochu intimní záležitost? Když se při něm tvoří to nejniternější pouto mezi matkou a dítětem , jak se všude píše, není to tedy akt hodný trochy soukromí? A když už to soukromí není možné mít (nechápu, proč ještě nikdo nevymyslel kojící koutky, zato těch hracích je všude plno), copak se nenajde způsob, jak ho sobě, svému dítěti a ostatně i okolí dopřát?

Já jsem taky byla nucená kojit na veřejnosti: třeba na letišti. Nebo v parku. Protože Alenka, když byla opravdu malinká, a v kočárku začala ječet, nebylo zbytí. Ale vždycky jsem měla po ruce pohodlnou prodyšnou plenu, pod kterou jsem schovala dekolt i malou. Proč? Protože zkrátka nejsem takový exhibicionista. A kdybych už nakrásně kojila na veřejnosti bez nějaké drobné cenzury (která sice není nutná, ale mně je prostě příjemná), určitě bych nenastavila foťák na „selfie“ nebo nepoprosila manžela: „Hele vyfoť mě, chci to dát na Instagram a podpořit další matky“. Ne, ne, bože můj, vážně ne :)).

ANO, JÁ VÍM, PRSA JSOU VŠUDE. V televizi, na pláži, na party, na přehlídkových molech… Přesto, nebo možná právě proto, na ulici, do obchodů, restaurací, na rodinné sešlosti prostě nepatří. Nezlobte se na mě. Kojení je o matce a dítěti. A asi není úplně nutné, aby o něm věděl celý svět.

Jaký názor máte vy?

 

Sdílet.

O autorovi

Zanechte odpověď