Proč mám ráda Vánoce

Google+ Pinterest LinkedIn Tumblr +

Protože Vánoce voní. A já mám pro vůně slabost, protože mě v jediném okamžiku dokážou přenést přesně tam, kam potřebuju…

Tak třeba když zavoní růže… okamžitě je mi 7 a běhám po dvoře u babičky a dědy, kam jsme rok co rok tak rádi jezdili na prázdniny. Dvůr byl plný růží. A taky plný včel, psů a dětského smíchu. Růže je prostě můj symbol bezstarostného dětství.

Vánoce taky voní. Nejen vanilkou, skořicí, badyánem a purpurou. Ta vůně je nesmírně tajemná a podmanivá. Ukrývá v sobě sváteční očekávání, rodinnou pospolitost, šunku s křenem a šlehačkou (neznáte? Vyzkoušejte!), neuvěřitelně přezdobený smrček, dobro z pohádek a jeden zánět slepého střeva (a to jsme ségru všichni konejšili, že se jen přejedla. Díky bohu za tetu – zdravotní sestru, která tenkrát zavelela: Okamžitě do nemocnice!).

Kdyby se Vánoce daly namíchat a uzavřít do flakonu, byl by to zcela určitě ten nejkrásnější parfém. Já osobně bych tam kápla i tak nevšední ingredience, jako jsou slzy štěstí (to když jsem pod stromečkem jako malá konečně našla kolo značky Eska), trému (pokaždé, když rodiče rozbalovali dárky ode mě a já čekala na reakci), dokonce i pár kapek krve (když mi totiž Ježíšek nadělil první mobil, vzedmula se ve mně taková vlna emocí, že jsem pak 15 minut seděla na umyvadlem a krev mi z nosu nekapala, ale tekla. Někdo radostí skáče, někdo ječí, někdo halt krvácí).

Navrch bych ještě kápla trochu maminčina hřejivého úsměvu, tatínkovo napínavé „Neslyšíte něco??“ těsně předtím, než zazvonil Ježíšek, a dědovo legendární: „To je neuvěřitelný, jak se ta holka umí radovat z obyčejných ponožek, to jsem nikdy neviděl.“

Nevím, jak to máte vy, ale moje Vánoce jsou důstojné, dojemné, slaďoučké a od dětství naprosto, naprosto stejné. Je jedno, že je trávím jinde, s někým jiným, že máme jiné tradice a dáváme si jiné dárky. Uvnitř sebe mám pořád uzamčené ty kouzelné Vánoce z dětství.

A tu radost, o které tenkrát u stromečku mluvil můj milovaný děda, tu v sobě taky nosím pořád. Proto mám taky nejraději vánoční fotky, takové ty momentky od plotny, od svátečního stolu a u stromečku. Nechci si fandit, ale myslím, že na nich pořád vypadám jako malá ta malá holčička, co právě rozbalila balíček s obyčejnými ponožkami…

Přeju vám všem krásné Vánoce, ať voní přesně tak, jak to máte rádi, ať si je vychutnáte plnými doušky – a nemyslím tím jen svařené víno, že jo… 🙂

Sdílet.

O autorovi

Zanechte odpověď